Masopust

Jarek Nohavica

1:Rozbitým C#moknem mi do pokoje fouká sníh jako mF#mouka
na moje ruce skleslé v křAesle závěje snF#měhu, už ani G7oheň,
rozbitým C#moknem mi fouká do světnice fujavF#mice,
smutek se dveřmi dere, plAáči, můj kaskadF#mére, nG7ezapomeň!
R1:Vlaštovky zC#me stájí odlétly přF#med rokem,
slepice kdH7ákají ve sněhu hlEubokém,
zblG7oudilé krC#močeje roztáčí F#mosudí,
pálenka zCdim(D)ahřeje, samota zG7(C#)astudí.
R2:Teplo je pokora, jabloně v ušance,
smrt štěká ze dvora, košile na brance
plápolá ve vichru, jenž vyvrátil mi plot,
proč nikdo nepřijel na masopustní hod?
*:Nechali mě tF#m(C#m)ak, nechali mě tD(A)ak, nechali mě tC#(G#7)ak.
2:V rozbité lampě ani kapka petroleje, ruka se chvěje,
pod sněhem zamrzá mi, na stěnách pod tapetami choulí se švábi,
v rozbité lampě půlnoc bliká, rampouch je klika,
v ruce ulomí se, místo dechu průzračná pára, jsem slabý.
R3:Teplo je pokora a zima prokletí,
než srdce okorá a jaro odletí,
zimosráz kořeny zapouští,
jsem špatným žalobcem, viníkům odpouštím.
3:V rozbitém srdci ani špetka soli, jen trochu bolí,
když vločka z tváře skane, třpytný krystalek ledu
na uschlém stromě v opuštěném dC#momě ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:46:36.483+00:00
Výsledky hledání: